Efes - Artemidin chrám

Artemidin chrám Bohyně lovu se zlatými šípy, bohyně krásná, jež s oštěpem po horách chodí, bohyně statečné mysli, ctihodná panna - tak nazývá Homér Artemidu, překrásnou a věčně mladou bohyni, která měla své pozemské sídlo v Efesu. Artemis se narodila podle jedné verze na ostrově Délu v Kykladách, podle druhé v háji Ortygii u Efesu. Současně s ní se narodil její bratr Apollón, bůh slunce a světla, neomylný střelec a věštec, nejkrásnější ze všech bohů. Jako ortygijskou bohyni plodnosti zobrazovali Řekové Artemidu s množstvím prsů a s hvězdou a půlměsícem. Jako bohyni lovu jí dávali podobu štíhlé dívky v prostém šatu bez rukávů.

Jak vypadal Artemidin chrám v Efesu v nejstarších dobách, nevíme.

Víme jen tolik, že asi v 8. st. př. n. l. stála nedaleko místa, kde jsou dnes jeho zbytky, nevelká svatyně s dřevěnou sochou bohyně. Později byla svatyně několikrát přestavována. Velkolepá budova - a nemusí to být zrovna sídlo boha - nemůže vzniknout přestavbami, přístavbami a úpravami. Musí být postavena od základu a podle předem promyšleného plánu.

Artemidin chrám

Efesané se tedy rozhodli postavit úplně nový chrám na novém místě, protože na starém se ke všemu objevila spodní voda. Poté si pozvali dva proslulé stavitele z Kréty: Chersifrona z Knóssu a jeho syna Metagena. Stavba začala někdy v pol. 6. st. př. n. l. a trvala, jak shodně uvádějí antičtí autoři, celých 120 let. 110 metrů dlouhý a 55 metrů široký byl tento příbytek bohyně, lemovaný po všech stranách dvouřadým sloupovím, uprostřed kterého stála vlastní svatyně. 2 x 8 sloupů dosahujících výšky 18 metrů zdobilo jeho průčelí, 2 x 8 se jich skrývalo vzadu, 2 x 20 jich bylo vidět při pohledu ze strany. Jen pro srovnání: 8 x 17 sloupů má athénský Parthenón, 6 x 12 sloupů Poseidónův chrám v Paestu.

Vlastní chrám byl třídílný, 8 sloupů neslo přední dvoranu, 18 hlavní síň a 4 zadní místnost, 1 stál za sochou bohyně v celle. 125 sloupů tam bylo celkem i s vnitřními. A jakých sloupů. Především nebyly z vápence jako téměř u všech předchozích řeckých chrámů, nýbrž z mramoru, objeveného právě při zahájení stavby na nedalekém kopci. Tento lom, po kterém dnes už není ani stopy, a který měl lepší mramor než proslulý kararský, ležel od staveniště pouhých 5.3 km. Ale doprava dříků obrovských sloupů, z nichž každý vážil přes 20 tun, byla často velkým technickým problémem. Chersifron přišel na nápad, který Vitruvius nazval geniálním: dříky sloupů dal po všech stranách obložit silnými fošnami, které zapustil na koncích do pevných trámů; uprostřed těchto trámů dal udělat čepy a celou tuto bednu opatřil velkými a velmi širokými koly, v nichž se mohly čepy volně otáčet. Na staveništi vznikl pak nový problém: šťastně dopravené sloupy byly tak vysoké, že jejich vztyčení přesahovalo lidské síly. Ale mohutné jeřáby tažené býky je přece jen zvedly a postavily na určené místo, i když antičtí autoři píší, že v noci přišla sama bohyně a dala stavbu do pořádku. Druhou zvláštností sloupů byla jejich forma, a hlavně výzdoba hlavic. Efeský chrám byl první monumentální řeckou stavbou, u níž bylo upuštěno od dosavadního přísného dórského slohu a použito lehčího a ozdobnějšího, který dostal jméno jónský. A konečně 26 z jeho mramorových sloupů bylo nad patkami vyzdobeno téměř dvoumetrovými reliéfy, což bylo v řecké architektuře ojedinělé.

Se stejným uměním jako tyto sloupy byla vytvořena i reliéfní výzdoba tympanonu, trojúhelníkového štítu nad předním i zadním sloupovím. Vrchol tohoto štítu dosahoval výšky 25 metrů od země a nad ním se vznášelo obrovské mramorové sousoší, o němž se už jen dohadujeme, že představovalo Artemidu s lukem a jelenem uprostřed družiny. Na rozích budovy byli čtyři mramorový býci v nadživotní velikosti. V samém srdci chrámu, v celle, stál pak oltář s cedrovou sochou bohyně. A když někdy koncem 5. st. př. n. l. architekti Paionios Efeský a Démétrios celou stavbu dokončili, stál tu chrám, který byl skutečným divem světa.

Ale jakoby náhradou za nepřesnost dokončení stavby chrámu zaznamenali nám antičtí spisovatelé jiné datum související s Artemidiným chrámem, a to s takovou přesností, že vzbuzuje až nevíru. Datum jeho zničení. Té noci, kdy se narodil Alexandr Veliký, byl chrám zapálen. A Alexandr Veliký se narodil 21. července 356 př. n. l. Jméno muže, který tento čin spáchal, mělo zůstat navždy z rozhodnutí efeského sněmu vymazáno z paměti lidské. Nám se však toto jméno dochovalo, tímto šílencem byl Herostratos. Marně však hledáme mezi různými žháři práci pyrotechnického odborníka, který by vysvětlil, jak lze bez benzínu a množství pomocníků zapálit obrovskou mramorovou stavbu, aby za noc lehla popelem.

Artemidin chrám

Když Alexandr osvobodil Efes od perské nadvlády, nechal chrám obnovit. Stavby se účastnili takoví umělci jako architekt Deinokratos, sochař Skopa a největší řecký umělec té doby Práxitelés. Deinokratos se omezil na překreslení původního projektu, protože na něm neměl co zlepšit. Žádný bůh starých Řeků se nemohl pochlubit takovým chrámem - ani Apollón v Delfách, dokonce ani Zeus nebo Héra v Olympii. Dalších 500 let pak chrám stál v celé své kráse. Pak přišli Gótové a ve 3. st. chrám zpustošili. Efesané jej prý ještě obnovili. Dekrety dvou císařů, Theodosia I. O uzavření pohanských chrámů a Theodosia II. O jejich zboření z r. 426 vynesly nad chrámem rozsudek smrti. Zkázu dovršilo zemětřesení a místo se změnilo v rumiště.